Stromolezec

Anketa na téma: Výjezd, na který nikdy nezapomenu…

 Jedna z nezapomenutelných příhod z výjezdu se týká mých úplně prvních začátků na záchrance před 20 lety. Obdrželi jsme výzvu k výjezdu ke stromolezci, který dostal epileptický záchvat a zůstal viset na stromě. Jednalo se o jeden z adrenalinových výjezdů. V duchu jsem si tenkrát, zcela nezkušeně, neboť jsem byl skutečným záchranářským zelenáčem, představoval přibližný scénář: příjezd hasičů, povolání vrtulníku, jeho vis ve vzduchu, slaňování z vrtulníku atd. Nicméně se mi podařilo zachovat chladnou hlavu a emoce si nechat pouze ve fantazii a zbytečně nepanikařit.

Když jsme dorazili na místo do chatové osady, mimochodem, kam by se hasiči s velkým vozem jen nesmírně obtížně dostávali, začal jsem očima pátrat v korunách stromů po našem pacientovi. Během chvíle k nám přišel mladý muž s motorovou pilou na laně u pasu a ptal se: „To jedete pro mne?“ Odpověděl jsem: „Samozřejmě, vy jste ten pacient? Jste v pořádku?“ Odpověď zněla: „Jasně, doktore. Věděl jsem, že na mne epileptický záchvat může přijít, tak jsem se pořádně připoutal a po záchvatu jsem zase slezl dolů. Dáte mi nějaké léky?“

Byl jsem trochu překvapený, ale zároveň se mi ulevilo, že se nekonaly moje adrenalinové scénáře. V klidu jsem vyplnil dokumentaci a dal pacientovi patřičnou medikaci. Vzhledem k tomu, že byl mladík již sledován v neurologické ambulanci, byl stabilní a jednalo se také o „zkušeného“ epileptika, tak jsem ho po zaléčení ponechal na místě, s prosbou, ať už na stromy neleze, protože by to také jednou nemuselo dopadnout dobře, o čemž mne ubezpečil.

MUDr. Marek Jakoubek – primář okresu Praha – východ