Novinky

MUDr. Jan Koutenský

7. 3. 1950            †5.8. 2020

Dne 5.8.2020 po dlouhé nemoci navždy odešel naprosto výjimečný člověk, pan doktor s velkým „D“, MUDr. Jan Koutenský. Měl jsem obrovské štěstí a čest tohoto velkého muže poznat ve svých úplných medicínských začátcích, záhy po promoci při svém nástupu na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) tehdejší nemocnice záchranné služby v Praze, které vedla doc. Jarmila Drábková. V té době nebylo samozřejmostí provádění všech postupů u kriticky nemocných na místě vzniku ohrožení života tak, jak je známe dnes. Právě odborníci, mezi které patřil MUDr. Jan Koutenský, se snažili posunout urgentní a intenzívní péči k pacientovi do terénu, a hlavně díky nim máme dnes systém přednemocniční péče, který nám mohou i ve vyspělém světě závidět. Díky odborníkům jako byl MUDr. Jan Koutenský dnes přežívají lidé situace, při kterých byli dříve nenávratně ztraceni. My mladší, kteří jsme v dynamické polistopadové době naskočili do již rozjetého vlaku urgentní medicíny, jsme si mohli gratulovat, že takoví lidé jako on, byli našimi staršími kolegy, kteří nás vedli a ukazovali nám cestu. MUDr. Jan Koutenský byl zároveň vpravdě renesanční člověk nejen s hlubokými medicínskými znalostmi, ale také s přehledem v oblasti historie, umění a společenských věd.


Pokud však byl MUDr. Jan Koutenský něčím zcela výjimečný, pak tím, co se nedá naučit ani z knih, ani v kurzech psychologie. Byla to obrovská míra laskavosti, dobroty a empatie, kterou předával všude, kde se objevil. Pro své pacienty by se vždy rozdal, a to doslova. Tento přístup měl i ke svým kolegům, včetně nás mladších. Nejednou na tento životní postoj osobně doplatil, ale to pro něho nebyl důvod, aby jej měnil. Pro něho platilo doslova ono křesťanské pravidlo o nastavení druhé tváře. Nikdo nespočítá, kolika lidem nezištně zachránil život nebo pomohl v tíživé životní situaci. Za to mu patří jedno z nejčestnějších míst v pomyslném záchranářském nebi.


Měl jsem tu čest stát se v průběhu let Honzovým kamarádem. Budu-li parafrázovat slova klasika detektivního žánru, který jsme měli oba rádi, pak lze konstatovat, že kdyby byli všichni lidé jako on, pak by svět byl bezpečným místem k životu, ale nikdy ne natolik nudný, aby nestálo za to v něm žít.


Sbohem kamaráde!

Za Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje
Jiří Knor
5.8.2020

Bodnutí hmyzem – někdy malý pupínek a někdy boj o holý život

Letní měsíce jsou ve znamení slunce, vody a odpočinku, ale i zvýšené aktivity všech příslušníků hmyzí říše. Pokud u vody naruší integritu naší kůže hladový komár, budeme si s nadáváním svědivý pupínek asi jen zuřivě škrabat. Pokud ale dostaneme „výchovnou lekci“ od vosy, sršně nebo včely může jít skutečně o život. Za poslední dva měsíce zaznamenali dispečeři tísňové linky 155 zvýšený počet výjezdů k osobám, které bodla vosa či včela a u nichž se rozvinula alergická reakce. Záchranáři tak vyjeli na pomoc 50 pacientům, z nichž deset bylo ve vážném ohrožení života.

Posledním výjezdem k pacientovi s alergickou reakcí na hmyzí bodnutí byl výjezd na Praze -západ, kdy posádka rychlé zdravotnické pomoci a lékař ve vozidle systému rendez-vous spěchali k ženě, která při jízdě na kole dostala žihadlo. Pacientka si záchranářům stěžovala na silnou nevolnost, ztěžka se jí dýchalo, po těle měla vyrážku a cítila tlak na prsou. Nikdy dřív takovou bouřlivou reakci na bodnutí hmyzem neměla. Záchranáři ženě po vyšetření podali nezbytné léky a transportovali ji do spádové nemocnice.

Příznaky alergické reakce a anafylaktického šoku:
Větší otok, červené skvrny po těle, svědění, zhoršená průchodnost dýchacích cest, záchvat podobný astmatickému, opocenost, pokles krevního tlaku, pocit na omdlení, křeče, bezvědomí a někdy i zástava srdeční akce.

První pomoc při pobodání hmyzem:
Lokální otok v místě bodnutí je normální. Pomáhá chladit místo bodnutí a namazat ho mastí s obsahem antihistaminik (volně prodejnou v lékárně). Alergici by si měli aplikovat léky, které mají od svého lékaře (tablety, čípky nebo injekci, tzv. EpiPen), a zavolat záchrannou službu.

Při bodnutí v dutině ústní nebo na krku otok zpomalí studený obklad a cucání ledu nebo zmrzliny. V případě většího počtu žihadel či bodnutí v oblasti krku a v ústech je třeba vždy zavolat záchrannou službu, i když poštípaná osoba není alergik.

Středočeská záchranka a VŠCHT spolu vyřešily problém resterilizace filtrů

Tak jako v každém náročnějším období v historii i tato doba, kdy přijímala ČR opatření kvůli koronaviru a každý jedinec pociťoval nejistotu, měla přínos. Opět se ukázalo, že umíme improvizovat, hledat případná náhradní řešení, která se osvědčí a zůstanou nám jako zavedené postupy.

Nikdo v začátku neznal další vývoj a postup koronaviru a dalo se očekávat, že zhorší-li se situace, bude celorepublikově následovat silný nedostatek protičásticových filtrů do masek, kterými se chránili zdravotníci. Středočeská záchranka, jmenovitě prim. Michal Gozon, ve spolupráci s prof. Zdeňkem Soferem a jeho kolegy z VŠCHT začali společně pracovat na způsobu resterilizace již použitých filtrů, které by byly jinak určeny k likvidaci. Tímto způsobem bylo možno případně prodloužit jejich životnost.

(Pokračování textu…)

Ředitel a lékařka ZZS SČK hostem v novém dílu dokumentu „Života za zdí“

Nový díl z cyklu Život za zdí se věnuje panické poruše. Na vzniku videa se podílela i středočeská záchranka, a to účastí ředitele Jiřího Knora a lékařky Jany Šeblové. Na video se můžete podívat ZDE.

Panika, resp. panická ataka nebo také záchvat masivní úzkosti, je synonymem pro silnou stresovou reakci, která potká alespoň jednou za život téměř každého z nás. Může ji vyvolat například intenzivní emoční zátěž, ale také infarkt myokardu či astma. Tento záchvatovitý stav, v němž se člověk často obává o svůj život, je také projevem panické poruchy.

(Pokračování textu…)

Záchranáři z Českého Brodu dostali sanitku. Obměna vozového parku pokračuje

Ve středu 1. července převzali záchranáři výjezdové základny v Českém Brodě nový sanitní vůz. Klíčky z rukou radního pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví JUDr. Roberta Bezděka symbolicky převzal MUDr. Jiří Knor, ředitel středočeské záchranky. Jedná se o poslední sanitní vůz ze skupiny sedmi nových sanit, z nichž šest již středočeští záchranáři převzali minulý měsíc.

Další žlutá flotila s tradiční reflexní šachovnicí v podobě osmi nových vozů, jejichž dodání je očekáváno na podzim, bude součástí další obnovy vozového parku Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

(Pokračování textu…)

Záchranáři dostali nové sanitní vozy

V úterý 16. června byly v Říčanech Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje předány hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou dva nové sanitní vozy. Dva klíčky pro říčanské záchranáře od žlutých sanitek s tradiční šachovnicí, které byly vystaveny k prohlédnutí, symbolicky za přítomnosti náměstka pro léčebně preventivní péči Viktora Rybáčka převzala primářka ZZS Prahy východ Jana Stehlíková. „V rozmezí několika dní bude pro záchranáře připraveno k předání dalších pět nových vozů,“ říká středočeská hejtmanka.

Tato částečná obměna sanitních vozů zajistí nadále soustavnou kvalitní přednemocniční neodkladnou péči ve Středočeském kraji. Nové sanitní vozy zahájí svůj provoz na stanovištích záchranné služby v Českém Brodě, Vranově, v Lysé nad Labem a dva vozy zamíří do Vlašimi. „Průměrně sanitní vůz středočeské záchranky najede za rok 70 000 km a životnost vozidel v tzv. ostrém provozu je zhruba 400 000 najetých km,“ řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiří Knor a dodal, že tento proces se každým rokem zrychluje, neboť meziročně dochází k nárůstu výjezdů záchranné služby, a tedy i rychlejšímu opotřebení sanitních vozů.

(Pokračování textu…)

SPIS ZZS SČK, naše aktivity v nouzovém stavu

V době nouzového stavu nemohou interventi našeho kraje vyjíždět za zasaženými do terénu, a tak se někteří z nás zapojili do pomoci na lince 1212. Náš tým pracuje na lince každý pátý den od 7 do 24 hodin.

Linku kontaktují lidé s různými těžkostmi – někteří se cítí sami a chtějí si pouze popovídat, jiní zase potřebují poradit.

(Pokračování textu…)

Hostivičtí záchranáři mají dočasně novou základnu

Dnes, 30. března 2020, došlo k přestěhování hostivické výjezdové základny do nových dočasných prostor. Výjezdová základna jinak trvale sídlí v prostorech Domova důchodců Zelená lípa, ale v aktuální situaci, kdy pohyb osob, byť záchranářů, znamená pro obyvatele v seniorském věku možná rizika nákazy COVID-19, rozhodlo vedení kraje a ZZS SČK o dočasném přestěhování výjezdové základny do Sokolovny Hostivice.

Zde středočeští záchranáři získali separované odpovídající prostory, které jako zázemí plně vyhovují. Mají zde k dispozici prostor pro práci, odpočinek, šatny a sociální zařízení včetně sprch. Sanitní vozy lze parkovat bezprostředně vedle budovy.

(Pokračování textu…)

Poděkování dárcům

I když prožíváte dny, kdy se bojíte i pustit zprávy, vyjít na čerstvý vzduch a své blízké vídáte jen ve stínu roušky, přináší tento čas i neuvěřitelnou ukázku podpory, lidskosti, vzájemné lásky a úcty. S tímto se setkáváme my záchranáři téměř každý den a slova, která by popsala ten pocit dojetí a radosti, se do těchto řádků jen stěží vejdou.

Přesto nám dovolte vyjádřit obdiv za neuvěřitelně pevnou soudržnost a sílu v těchto dnech pomáhat i nám. Ať už je to vlna občerstvení a jiných hmotných darů, nebo třeba slova podpory a pozdravy. S každým člověkem, se kterým se teď potkáváme a přijímáme od něj slova díků, dostáváme ohromnou dávku energie a chutě bojovat proti tomu, co naši zemi teď trápí nejvíce. Každý takový zážitek a podpora v nás zanechává krásný pocit.

Nebojte, zvládneme to! My s vámi, vy s námi. Společně.

Díky!

středočeští záchranáři

Testy na COVID-19 dopadly u záchranářů negativně

Všech 13 záchranářů, včetně ředitele středočeské záchranky Jiřího Knora, již zná výsledky svých testů na možnou nákazu COVID-19. Výsledek všech testů je negativní. Skupina těchto záchranářů podstoupí opětovně testy za 14 dní.

Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo 20. března 2020 mimořádné opatření, jež nařizuje všem zdravotnickým pracovníkům bez klinických příznaků, kteří měli rizikový kontakt, dodržovat uvedená pravidla (viz příloha). Na jeho základě by se za daných podmínek mohli pracovníci záchranky vrátit do svých služeb. Vedení středočeské záchranné služby však rozhodlo, že s ohledem na to, že personálně je oblast bez problémů pokryta, zůstanou do druhého odběru v izolaci. Pokud by ale vzhledem k rychle se měnící situaci v ČR byl náhle ohrožen provoz ZZS nedostatkem personálu, byli by tito záchranáři povoláni do práce. Ředitel ZZS SČK Jiří Knor bude beze změn vykonávat povinnosti, které souvisejí s funkcí ředitele středočeské záchranky.

(Pokračování textu…)